Markéta na koni
Jezdecké Stezky
Stezka Maříž – Lány u Kunžaku| Přejít >>
Stezka Maříž – Nová Říše (Bohuslavice)| Přejít >>
Stezka Maříž – Plačovice| Přejít >>

Stezka Maříž – Lány u Kunžaku


Barva: červená
Délka: cca 26 km (Maříž – Peníkov 13 km, Peníkov – Lány 13 km)
Stanice: Maříž, Peníkov, Lány u Kunžaku
Převažující podklad: zpevněné lesní a polní cesty

Trasa vychází z Oázy Maříž lesními cestami s mírných stoupáním k obci Kadolec. Zde překonává silnici č. 152 Staré Město pod Landštejnem – Slavonice (pozor při přejezdu vozovky). Odtud míří do Slavonického lesa a obloukem se dostává k soustavě rybníků Dědek a Starý, podél jehož hráze vyústí na silnici spojující Slavonice a Stálkov. Po asfaltovém povrchu je třeba překonat zhruba 800 metrů, než se stezka napojí nad Pfaffenschlagem na lesní cestu. Ta poté vede kolem Stříbrného vrchu a Graselově sluji převážně po lesních cestách, cca 600 metrů také po asfaltu. Po přejezdu silnice Vlastkovec – Stoječín nás stezka přivádí podél lesa do malé osady Peníkov. Stanicí je zde ekologická farma pí Langové. Z Peníkova pak opět po lesních cestách do vsi Dolní Radíkov, kde překonáme asi 500 metrů po asfaltu, polními a lesními cestami do obce Horní Radíkov. Celou obec projdeme po asfaltové silnici, na návsi je možné koně napojit z jednoho z rybníčků, neboť je k nim dobrý přístup. Z Horního Radíkova pak převážně polními cestami, občas mezi lesy, míříme na Nový svět. Za loukami u Nového věta se opět stezka vnoří do lesa, aby se vynořila u rekreačního rybníka Zvůle. Odtud pak jde lesními cestami k rozcestí asi 300 metrů nad značeným rozcestím Pod skalkou, kde se zároveň setkává se zelenou stezkou vedoucí směrem na Jindřichův Hradec. Červená pokračuje lesem až do Lán u Kunžaku, což jsou rozlehlé pozemky s několika dvorci.

Upozornění pro jezdce:
Nezanechávejte po sobě nečistoty. Držte se pouze vyznačených tras. V zimě nenarušujte vyznačené a upravené lyžařské trasy. Dbejte zvýšené opatrnosti při přejezdu silnice u Kadolce.

Narazíte-li během svého putování na nějaký problém, budeme rádi, dáte-li nám o tom zprávu.

Příjemné putování Českou Kanadou!


Značená jezdecká stezka Maříž – Nová Říše (Bohuslavice)


Barva: červená
Délka: cca 45 km
(Maříž – Chvaletín 8 km, Chvaletín – Montserrat 4 km, Montserrat – Cizkrajov 2,5 km, Cizkrajov – Chlumec 8 km, Chlumec – Pod Třebětickým vrchem (rozc. s červenou pěší značkou) – 4 km, Pod Třebětickým vrchem – Krumvald 4 km, Krumvald-U Pazderny 8,5 km, U Pazderny -Bohuslavice 5 km).
Stanice: Maříž, Cizkrajov, Chlumec, (Penzion Ježkovec – v plánu odbočka), Ranč „Na Cípku“ – Kandusův lom, Bohuslavice
Převažující podklad: zpevněné lesní a polní cesty, častá převýšení, u Hejbalova mlýna nutnost překonání betonového mostu bez zábradlí přes Moravskou Dyji.

Trasa vychází z Jezdecké stanice OÁZA v Maříži (majitel Jiří Kovář, 602 733 458, Veronika Kovářová (502 560 591, František Trávníček 728 545 528), vede na hráz Zámeckého rybníka a následně stoupá po okraji březového hájku (nepoužívaná stará cesta s travnatým okrajem a prořezanými větvemi pro průjezd jezdce s koněm) k bývalému PS útvaru na okraji Maříže. (Část trasy vede mezi školkou stříbrných smrčků, je proto nutné, aby se koně pohybovali v řadě za sebou a neopouštěli vyznačenou cestu.) Po příčném překonání silnice Mařížhraniční přechod Fratres pokračujeme polním úvozem až k Rapolecké cestě, po níž koně pokračují směrem k nepříliš frekventované silnici Maříž-Slavětín. Po zdolání krátkého asfaltového úseku následuje odbočení vlevo a přejezd Šibeničního vrchu („Kalvárie“) do obce Chvaletín.

Za hrází rybníčka nad Chvaletínem dochází k rozdvojení stezky (v roce 2007 sem KČT umístí rozcestník). Zatímco spodní větev pokračuje přes Janov do Plačovic, naše stezka se stáčí na sever a dlouhou polní cestou vede k silnici Maříž-Staré Hobzí (Jemnice). Po krátkém úseku po silnici stezka odbočuje vlevo a dlouhým stoupáním vede k poutnímu místu Montserrat. Tady zpevněná lesní cesta končíamění se v průjezd polní cestou, která velkým obloukem vede k Cizkrajovu (věž kostela sv. Petra a Pavla je po vyjetí z lesa dobře viditelná). V Cizkrajově je možné využít služeb jezdecké stanice Andrejsův statek (ing. Dalibor Andrejs, 602 438 557), popřípadě zde nechat koně a ubytovat se v penzionu s úvazištěm Selský dvůr (www.penionselskydvur.cz), nebo v Penzionu u Bělohoubků (www.chalupavejminek.vz.cz).

Z Cizkrajova vyjedeme ven po humnech a po krátkém silničním úseku stezka odbočí na dlouhou polní cestu, která jde souběhem se žlutou pěší turistickou značkou, přechází trať a po krátkém lučním úseku opět pokračuje polní cestou na okraj Urbanče. Tady se stezka vyhýbá průjezdu obcí tím, že se stáčí doprava, opětpřekračuje trať a po projetí lesa na úpatí Urbanečského kopce (pozor, v tomto úseku je na cestě hrubý štěrk) se opětmění v polní cestu. Na křižovatce u božích muk se dáme doprava (doleva bychom dojeli na urbanečské nádraží) a rovnou úvozovou cestou dojedeme až k Hejbalovu mlýnu. Tady je nutné překročit po panelech Moravskou Dyji a dál pokračovat úvozem k silnici. Po příčném překročení silnice pokračuje stezka opět polní cestou s mírným stoupáním až k Chlumci, kde je další jezdecká stanice „Stáj Malkovská“ (384 423 869). Je však nutné počítat s tím, že do Chlumce pouze zajíždí pojízdná prodejna, takže zde není možnost občerstvení.

Z Chlumce pokračujeme polní cestou k lesu pod Vlažínským kopcem a po příčném překonání silnice Jemnice-Dačice stezka pokračuje směrem k Třebětickému vrchu (zde narazíme na červenou pěší turistickou značku) a Dobrohošťskému lesu. Na konci klesání najdeme jezírko u Modřínové aleje, úvaziště pro koně,dřevěný stůl se dvěma lavicemi a zastřešenou studánku s výbornou pitnou vodou. Dále pokračujeme Modřínovou alejí až pod hájovnu Zavadilka.

Po překonání silnice Budíškovice-Dačice začneme vyznačeným lesním průsekem stoupat na Zelenou horu a Krumvald (zbytky hradních valů). Po jízdě vrcholovou partií kopců mírně klesneme k odbočce na Budíškovice (poznáme ho podle vykáceného průseku pro plynovod) a následně pokračujeme zpevněnou lesní cestou , která se po cca 400 metrech začne stáčet doprava a stoupat Sosnovým lesem vzhůru. V souběhu s modrou turistickou značkou pokračujeme do nejhezčí části této jezdecké stezky, kterou představuje vrchol Báby (665 metrů n.m.), okolí kapličkyU Jána a původní buková alej vedoucí až k vysílači.

Tady modrá značka odbočuje na asfalt, zatímco koně sejdou po Umrlčí cestě na úpatí kopců (přes pole jsou vidět Jersice) a dále pokračují cestou mezi lesem a polem směrem na Červený hrádek. Před vjezdem do obce se stezka stáčí doprava do kopce a po krátkém asfaltovém úseku odbočuje do Červenohrádeckého údolí.Příjemná cesta tzv. Židovou (Čertovou) strouhou vede až na samý okraj Nové Říše. Jezdci, kteří touží po romantickém přespání pod širým nebem, mohou využít jezdecké stanice Ranč „Na Cípku“ v Kandusově lomu. Majitel stanice Pavel Krajíček (607 194 643) může ve své novoříšské kovárně navíc nabídnout profesionální kovářské a podkovářské služby.

V Nové Říši překročíme po silničním mostě Vápovku a po cca 100 metrech zahneme mezi domky do staré části, nad kterou se vypíná areál novoříšského kláštera s kostelem sv. Petra a Pavla a kaplí sv. Anny. Poslední úsek cesty do Bohuslavic provizorně vede po silnici, ale od roku 2007 bude pro koně a jezdce zpřístupněna stezka pod lesní strání, vedoucí rovnoběžně se silnicí za rybníkem.
V Bohuslavicích je možno využit služeb jezdecké stanice Sportovního klubu STARKON (majitel Jiří Kovář), kde jsou k dispozici boxy pro koně, krytá hala, pastviny, palírna a ubytování pro jezdce. Větší počet jezdců si může objednat pobyt na nedalekém Penzionu Ježkovec (bývalá lesní chata krasonické hraběnky), který leží na samotě v lese a umožňuje rybolov v soukromém rybníku. Do konce roku 2006 k němu povede značená odbočka z páteřní jezdecké trasy. Obě místa si lze zamluvit u Veroniky Kovářové (602 560 591) nebo Františka Trávníčka (728 545 528).

V součanosti probíhá vyhledávání posledního úseku stezky, tj. Bohuslavice-Telč. Do konce roku 2006 tak vznikne česko-rakouská stezka Telč-Lichtenberg.

Zajímavosti na stezce:
Renesanční Telč, patřící na prestižní Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Telčské muzeum bylo založeno v roce 1897 a patří k nejstarším svého druhu na jihozápadní Moravě (popravčí meč, pohyblivý betlém kolekce svatebních praporců z okolí Telče). Za návštěvu stojí i renesanční zámek se dvěma prohlídkovými trasami a galerií Jana Zrzavého. Každoročně se v Telči koná letní festival „Prázdniny v Telči“. Informační tředisko MěÚ: Náměstí Zachariáše z Hradce 1, 588 56 Telč www.telcsko.cz, www.telc-etc.cz.

Premonstrátský klášter v Nové Říši (po domluvě možnost prohlídky, v souč. zde probíhá výstava mešních rouch). K nejkrásnějším částem kláštera patří rozsáhlá klášterní knihovna s 20 000 svazky, včetněčtyřsvazkového herbáře ze 40. let 18. století. Ručně malované rostlinné motivy lze najít na tzv. „novoříšské keramice“ (majitel Jiří Kovář). Prodejna keramiky je přímo na novoříšském náměstí.

Březinova stezka
V blízkosti Nové Říše a Telčí prochází červeně značená turistická „Březinova stezka“,která spojuje básníkovo rodiště (město Počátky) s místem, kde vyučoval (Nová Říše) a místem jeho posledního působení v Jaroměřicích nad Rokytnou.

Montserrat -Poutní kostel Panny Marie Montserratské 2,5 km od Cizkrajova leží přímo na stezce a je dodnes proslavený svými jarními a srpnovými poutěmi. Tajemné místo s černou madonou a podzemním pramenem dodnes vydechuje středověkou atmosféru (Původní kapli nechal roku 1651 postavit Bartoloměj, rytíř z Tannazoll-Zillu. Když v jedné bitvě proti vzbouřeným Kataláncůmzůstal těžce raněn ležet na bojišti a nemohl se spolehnout na lidskou pomoc, učinil slib, že bude-li zachráněn a uzdraví se, vykoná pouť k Matce Boží na Montserrat. Tak se také stalo a rytíř Bartoloměj na španělském poutním místě učinil slib, že k poctě Panny Marie nechá postavit kostelík u Cizkrajova, který bude obsahovat věrnou kopii zázračné sochy.)

Dominantou obce Cizkrajov je farní chrám sv. Petra a Pavla, kde po boku své manželky Anny, rozené Kechlerové ze Schwandorfu, odpočívá bývalý majitel Cizkrajova a Bolíkova a zakladatel Montserratu, rytíř Bartoloměj Tannozoll.

Maříž je dnes známá zejména díky originální autorské keramice ing. arch. Markéty Trubáčkové (602 352 131). V keramické dílně, která navazuje na restauraci OÁZA (jezdecká stanice, majitel Jiří Kovář) je také možnost namalovat si vlastní hrnek. Dílna je otevřena celoročně a zejména o víkendech se sem sjíždí řada milovníků netradiční keramiky. Místní historii připomíná soukromé Mařížské muzeum manželů Valkových, které je otevřené každý víkend od 11.00 do 16.00 hodin. Prohlídku lze domluvit na telefonním čísle: 493 384 032, popř. e-mailem: milan.valko@chello.at.

Z Maříže vede také další červeně značená páteřní stezka směrem na Peníkov (13 km) a Lány u Kunžaku (26 km). Po ní lze zajet do blízkosti archeologické lokality Pfaffenschlag, zapsanou do seznamu nemovitých kulturních památek. Vesnice byla založena ve 13. století a zanikla za husitského vpádu roku 1423. Domy měly patrovou sýpku a některé byly podsklepené. Hospodářskými objekty byly obilní jámy a podzemní chodby. Lidé se zde živili pěstováním obilí, pohanky, hrachu a vikve a privilegované postavení v obci zaujímali rychtář a mlynář.

Naturpark Nordwald (Přírodní park „Severní les“)
Mařížské hipostezky mají přímou návaznost na přírodní park Nordwald (Severní les) ležící v západní části Waldviertelu. Součástí tohoto malebného území, ležícího na ploše 750 ha, je dřevařská expozice, umožňující nahlédnout do život a práce dřevařů a jejich rodin. Jedinečná je také rekonstrukce starého zařízení na plavení dřeva. Jezdeckou turistiku zde podporuje tzv. Pferderegion Nordwald.

Moje doporučení pro obě stezky: můžeme domluvit návštěvu klášterní knihovny v Nové Říši, keramické dílny nebo soukromého muzea ve stodole v Maříži, za zastávku určitě stojí Montserrat (museli bychom ale zkusit získat povolení faráře k natočení černé madony, nesmí se zde ani fotit). K nejhezčím místům pro záběry jezdců v sedle patří rozhodně vrchol Báby nad Jersicemi (tam lze dojet pouze terénním autem), Červenohrádecké údolí (tady by se dalo cválat), popřípadě průjezd Novou Říší s dominantou kláštera a průjezd Maříží s rázovitými domky.

Další zajímavé místo je vrchol Šibeničního vrchu, kde stezka vede přímo mezi opevňovacími pevnůstkami.

Kromě „zvířetníku“ a palírny v Bohuslavicích by bylo hezké ukázat například podvečerní posezení u ohně v areálu Penzionu Ježkovec (spacáky kolem ohýnku, opékání špekáčků, kytara, koníci). Ježkovec je bývalá hraběcí chata na samotě v lese, která má i soukromý rybník. A právě poblíž vede krásná kaštanová „Hraběnčina alej“, kudy bychom mohli nechat projet kočár.

Pokud budeme zmiňovat stezku Maříž-Plačovice, určitě by bylo dobré navštívit i dostihovou stáj VALORY v Plačovicích (mohli by nám s pár koníky přeskákat terénní překážky na kolbišti).



Značená jezdecká stezka Maříž – Plačovice

...

Stránka je XHTML i CSS validní; webmaster: Alpha007